Přihlašování dílen na Den poezie
Přihlašování bude spuštěno 7. 11. v 10:40
Vytvořit novou dílnu | Zobrazit zapsané studenty
1 Od zprávy k messengeru
Jan Kunze
Jan Kunze (* 1976) je básník, textař, zpěvák, dramaturg, kurátor výstav výtvarného umění a organizátor kulturního života. Napsal básnické sbírky Hičhaikum (2004), Dekadent dezert (2008), Monstre charmant (2020) a Potom zhasni (2024), kterou nedávno pokřtil. Režijně a herecky se podílel na vzniku představení Jam session s beatníky. Je iniciátorem a realizátorem projektu Poeziomat v Opavě a ve Slavětíně. Se svým příležitostným hudebně-recitačním projektem natočil album Hlavně nepanikař! (2010). Je frontmanem kapel KOFE-IN a Munroe, pro které také píše texty. Dramaturgicky připravuje literárně-hudební festival Lunapark v hlavě. Působí jako kurátor výstav výtvarného umění v Galerii UFFO a od roku 2021 vede Centrum současného umění EPo1 v Trutnově.
Od zprávy na messengeru až po báseň. Řekneme si proč je důležitá práce s jazykem. Zabrousíme do rétoriky, kterou boudu všichni v životě potřebovat při prezentacích na vysoké škole i v zaměstnání. Zkusíme si napsat krátký básnický text jako variaci na text jiného básníka.
2 Omezená kapacita
Jana Machalíková
Jana Machalíková je improvizátorka, recitátorka, lektorka, učitelka dramatické výchovy, herečka a zdravotní klaunka. Vystudovala KVD DAMU a improvizace a dramatická výchova ji provází celou její životní praxí. Láska k literatuře a poezii ji přivedla k přednesu a dílnám, které rozvíjejí tvůrčí psaní, čtenářskou gramotnost, schopnost komunikovat s posluchačem, improvizovat a hlavně si něco myslet.
Název naší dílny je zároveň názvem básně Tomáše Přidala. Zkusíme si zaimprovizovat a vyzkoušet jakou kapacitu má naše fantazie. Co všechno se vejde do básně a musí být srozumitelná? Budeme tvořit obrazové básně, hýbat se a vytvářet improvizované živé obrazy a trochu zkoumat tvorbu Tomáše Přidala.
3 Jsi boomer, mileniál nebo genZ?
Karel Piorecký
Karel Piorecký je literární historik a teoretik. Zabývá se současnou poezií a vztahem literatury a digitálních médií. Poezii devadesátých let 20. století se věnoval v knize Česká poezie v postmoderní situaci, vztahu literatury a médií potom v monografii Česká literatura a nová média. Spolu se Zuzanou Husárovou letos vydal knihu Kultura neuronových sítí. Syntetická literatura a umění (nejen) v českém a slovenském prostředí, která je dostupná v anglické i české verzi (volně ke stažení v Digitální knihovně AVČR).
Básně psané s AI asistentem O tzv. generativní umělé inteligenci slyšíme téměř každý den. A už hezkou řádku let vstupuje i na pole literatury. Ale jako to vlastně bylo a je se zapojováním počítačů do tvorby poezie? Během dílny nejprve krátce nahlédneme do dějin tzv. generativní literatury a potom si vyzkoušíme, jaké to je psát báseň ve spolupráci s robotem. Ukážeme si několik základních promptovacích technik (které se mohou hodit i pro jiné účely) a pokusíme se pomocí generovaných básní prozkoumat odlišnosti v pohledu na svět u jednotlivých generací.
4 Dílna bezedného humoru
Petr Kylián
Petr Kylián se narodil, vyrostl a vystudoval v Pardubicích. Od té doby z rodného města stále utíká do zahraničí, aby se tam opět rád vracel a vyprávěl příběhy. Takto procestoval již 57 zemí. Protože letenky stojí peníze, vystřídal řadu profesí, živil se jako montér hromosvodů, pokrývač, uklízeč v sanatoriu, dělník v rybárně, průvodce poznávacích zájezdů, ale také byl vedoucím marketingu a prodával kryogenní turbo-odstředivky na zkapalňování helia a vodíku. V roce 2023 vydal svůj knižní debut United losers aneb Muži na pokraji naděje (Argo), nicméně psaní literatury, zejména povídek, se věnuje již téměř dvacet let.
Jak být vtipný a zachovat literatuře vážnost? Každý den vzniknou stovky komických i strašidelných situací v našem okolí. Některé jsou veselé a jiné smutné - a přitom jsou humorné. Je cynické smát se smutným věcem? Kdy je něco vtipné a kdy trapné? A není opravdu trapné někdy třeskutě vtipné? Je humor za hranou pro někoho, kdo se dívá z druhé strany rohu, taky za hranou? Je oproti „devadesátkám“ dnes humor v ohrožení? Je korektnost v pořádku, nebo je to příliš a zabíjí to svobodu projevu a lehkost legrace. Má humor hranice, za které bychom neměli zajít, anebo je jeho vlastností, že nemá horizont, a tak se stává útěchou před úzkostí, nesmyslností a prázdnotou? Pokusíme se každý vymyslet a napsat krátkou povídku nebo vymyslet základ pro stand up komické vystoupení, výsledek bude vtipný, trapný, veselý, smutný anebo žádný, a proto úžasný.
5 Báseň - extrém ?
Ondřej Krystyník
Ondřej Krystyník (1993) pochází z Mariánských Lázní, vystudoval anglistiku na Masarykově univerzitě v Brně. V současnosti pracuje jako recepční v azylovém domě. Publikoval v několika literárních časopisech a vystoupil na několika festivalech. V roce 2020 získal cenu publika v rámci soutěže Drážďanská cena lyriky. Roku 2023 vydal sbírku Dům U Orobinců, která byla nominována na Cenu Jiřího Ortena. Píše o jídle a Pánubohu.
I džihádisté píšou básně – extrémy, poruchy pozornosti, šílenství v poezii – proč se tolik umělců snažilo a stále snaží probořit hranice? Jde o umělecký pokrok, politické gesto, či kompenzaci duševní nemoci? A musí to být jen jedno z toho? Obdivujeme prokleté básníky, underground, beatnickou generaci, jejich excesy jsou nám blízké, ale v dějinách umění a literatury nacházíme i excesy další, náboženské, politické. Dílna – napište krátký text, básnický či prozaický, který zpracovává téma, které považujete za krajní či extrémní. Diskuze – v čem si myslíte, že spočívá jeho hodnota? V tématu samotném či ve zpracování? Jak jde oklikou přes ocenění umělecké hodnoty extrémních textů dojít k rozpoznání platnosti toho, že je možno zpracovávat i všední témata.
6 Co všechno může být poezie?
Marek Torčík
Marek Torčík je básník, spisovatel a publicista. Pochází z Přerova, žije v Praze, kde také vystudoval anglofonní literatury a kultury na FF UK. V roce 2016 mu vyšla básnická sbírka Rhizomy a od té doby publikoval především časopisecky prózu, básně i esejistiku. Za svůj debutový román Rozložíš paměť obdržel v roce 2024 cenu Magnesia Litera za prózu a také Cenu Jiřího Ortena pro autory do třiceti let.
Kolem básní a vůbec celé literatury koluje spousta pověr a rádoby moudrostí. Často působí nedostupně, může se zdát, že nereflektují skutečný svět. Čím to je? A opravu existují pro literaturu nějaká pravidla? Co všechno může v dnešní době být poezie? V dílně si představíme ukázky textů, obrazů, fotografií nebo rapových a hudebních textů, na kterých budeme společně pátrat, jak různorodě může básnický jazyk a obrazy vypadat. I hudební texty nakonec mohou být stejně bohaté a složité jako poezie z učebnic literatury. Budeme se bavit o tématech, která jsou blízká vám a která se také nějakým způsobem zrcadlí v umění. Pokud chcete, přineste si také vytištěný text jedné oblíbené skladby.
7 Život jako báseň jako televizní reportáž
Alžběta Stančáková
Alžběta Stančáková je spisovatelka, nositelka Ceny Jiřího Ortena a nominace na Magnesii Literu. Od roku 2022 pracuje jako televizní reportérka.
Víte, co je to synchron, asynchron, stand-up nebo gerojš? Televizní žargon, který se při práci učíte za běhu. Kupodivu vám při tvorbě reportáže může pomoct i schopnost napsat báseň – musíte totiž myšlenku smrsknout do pár vět a načechrat ji tak, aby ji šlo hladit po srsti. Tato dílna kombinuje to, co k sobě v zásadě patří – poezii a televizi.
8 Všechno může být inspirace
Zofia Bałdyga
Zofia Bałdyga je básnířka, překladatelka literárních a užitkových textů a sociální pracovnice.
Co vlastně je inspirace? Jsme zvykli o ní přemýšlet jako o něčem vznešeném, prchavém, o něčem, co není pro každého. Je tomu doopravdy tak? Během dílny zkusíme inspiraci cíleně hledat a zkusíme se přesvědčit, že je všude kolem nás. Budeme si spolu číst poezii inspirovanou věcmi, moderními technologiemi a všednosti. Ve druhé části dílny si pohrajeme s přebásňováním nebásnických textů. Inzerát jako inspirace? Návod k použití jako inspirace? Proč ne? Srdečně zvu všechny milovníky a milovnice tvůrčího přístupu ke zdánlivě obyčejným textům.
9 V čem je rozdíl mezi poezií a prózou, a proč žádný není?
Vojtěch Vacek
Vojtěch Vacek (1993, Praha). Pracuje jako redaktor a herní scénárista. Básně a bajky publikoval v literárních časopisech, novinách a antologiích. Jeho texty byly přeloženy do několika jazyků. Vydal básnické sbírky Schopní jsou ti s chlopní (2015, edice H_aluze), Měňagon (2021, Pavel Mervart), za který obdržel Cenu Jiřího Ortena. Nově vychází kniha Vlnění zvěře (Odeon, 2024). Je ředitelem mezinárodního festivalu Den poezie. Hraje v kapele Představy postavy.
Na první pohled je rozdíl mezi poezií a prózou jasný – próza je dlouhá, psaná v blocích, příběhová. Poezie zas lyrická, rozporcovaná do veršů. Jenomže od té doby, co se v lidstvu probudila tvořivost, není žádné paradigma v bezpečí. Během tohoto workshopu si uděláme takový experiment. Pokusíme se rozbít zarytá klišé o rozdílu mezi poezií a prózou.
10 Co pořád všichni mají s tou poezií?
Vít Janota
Vít Janota je básník, chodec po periferiích reality, letec pod radarem, nesoustavný hudebník. Narozen 1970 v Praze, kde žije dodnes. Vystudoval fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK – obor Fyzika molekulárních a chemických struktur, vystřídal různá zaměstnání a nyní pracuje jako programátor. Vydal mnoho básnických sbírek, mezi posledními např.: Víkend v jakémsi Švýcarsku (Dauphin, 2016), Poslední zpráva z obleženého města (Dauphin, 2021), Vzestup a pád říše stínu (Dauphin. 2022). Je též zastoupen v rozličných almanaších, sbornících a antologiích, aktivní je také na poli překladatelském. Za knihu Víkend v jakémsi Švýcarsku byl nominován na cenu Magnesia Litera 2017 v kategorii poezie. V roce 2021 se stal Básníkem města Prahy. Sólově nebo v příležitostných sdruženích vystupuje jako hráč na saxofony a klarinet.
Poezií se aktivně zabývám přes třicet let, ale na otázky „Co to je poezie?“ a „Jak ji psát?“ jsem ještě nenašel uspokojivou odpověď. Nicméně ji stále hledám a v dialogu s vámi se o některé své poznatky rád podělím. Určitě se dotkneme následujících témat: Je možné poezii jednoduše definovat a konec konců potřebujeme vůbec nějaké definice? Je báseň racionální konstrukt, tedy má básník psaní plně pod kontrolou, nebo jen částečně, nebo je autor pouhým „záznamovým zařízením“ čehosi mimo něj? Dá se tedy psaní poezie naučit a nebo se v něm aspoň zdokonalovat? Jsou nějaké zaručené postupy či technické prostředky, které vedou k cíli? A co k tomu všemu říká inspirace? Při tom dozajista klopýtneme o historii, filozofii, lingvistiku a patrně i něco dalšího, o čem v tuto chvíli ještě nemám tušení. A pokud bude zájem, nezůstaneme jen v rovině teoretické...
11 Kritika poezie
Martin Lukáš
Martin Lukáš je literární kritik a historik. Pracuje v Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Zabývá se literaturou první poloviny 20. století a literaturou současnou. Pravidelně publikuje v kulturním čtrnáctideníku A2.
Účastníci semináře budou prostřednictvím vybraných ukázek seznámeni se současnou literárněkritickou praxí, dozvědí se, jak se kritiky poezie píšou, jak se nepíšou, nakolik kritika souvisí s porozuměním básni a jejím výkladem a k čemu je vůbec kritika dobrá.
12 Překlad limeriku z angličtiny
Mariana Machová
Doc. PhDr. Mariana Machová, PhD. vystudovala angličtinu a španělštinu na FF UK v Praze, v rámci doktorského studia získala Fulbrightovo stipendium na Boston University. Překládá z angličtiny a španělštiny (E. Bishopová, M. Moorová, J. L. Borges, J. Cortázar, G. García Márquez), za své překlady získala cenu Jiřího Levého a tvůrčí odměnu v rámci ceny Josefa Jungmana. V současnosti působí na Filozofických fakultách Univerzity Karlovy a na Jihočeské univerzitě, kde vyučuje americkou literaturu a překlad poezie. V minulosti vedla kurzy překladu na Literární akademii Josefa Škvoreckého a dílny překladu poezie pro veřejnost na veletrhu Svět knihy, byla členkou poroty soutěže Magnesia Litera.
Dílna bude zaměřená na limeriky: krátké vtipné a trochu nesmyslné říkanky o podivných, potrhlých či nešťastných lidech, které proslavil anglický básník Edward Lear. V první části dílny se podíváme, co to limerik vlastně je a jak je udělaný, pak zkusíme nějaký limerik přeložit a nakonec napsat vlastní. Pracovat budeme s texty v angličtině, překládat do češtiny, vlastní limeriky pak můžete psát česky nebo anglicky.
13 Od naštvání k poetickému manifestu lepšího města
Petr Šesták
Petr Šesták (nar. 1981) vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Dva roky žil v obytné dodávce a křižoval Evropu s pojízdnou výstavou fotografií. Vydal poeticko-filozofický cestopis Kočovná galerie (2014), sbírku povídek Štvanice (2015), román Kontinuita parku (2021) a v roce 2023 knihu určenou dětem Cesta je pes a románový pamflet Vyhoření. V současné době žije především v Praze. Provozuje analogové fotokabiny a organizuje kulturní akce v jihomoravském Mikulově.
První úryvky mého románového pamfletu Vyhoření vznikly z naštvání z různých nepříjemných situací, které mě coby cyklistu potkaly v běžném provozu na ulici. Přemýšlel jsem, jak s tou žlučí a naštváním naložit tvůrčím způsobem a z vypsání se z naštvání jsem udělal románovou metodu. Možná vás taky něco po cestě do školy a ze školy na ulici štve, lidé do sebe vrážejí, nadávají na sebe, jsou nepříjemní, stojíte v zácpě, řidiči parkují na chodníku nebo vám nedají přednost na přechodu, cyklisté ve středním věku v uplých lycrových trikotech se potřebují vydupat po sedavé práci a střihnou to těsně kolem vás, pejskaři vám přichystali slalom mezi hovínky. Možná samotné město a jeho infrastruktura, páchnoucí podchody, zbytečná zábradlí, přechody, co jsou vždycky příliš daleko, semafory, kde nikdy nemáte zelenou, ve vás probouzí vztek. Možná jste si toho jenom nikdy nevšimli, jak nepřátelské k vám město vlastně je. Naštvání je silná energie, zkusíme ji nejdřív každý sám přetvořit v kratičký pamflet, v text, který dává vše za vinu ostatním. A až prvotní vztek pomine, můžeme zkusit už společnými silami sepsat poetický manifest lepšího města.
